Angkor Wat – osmý div světa (7.-11.5.2011)

Po všechny tyto dny jsme byli ubytovaní v městě Siam Reap a do 7 km vzdáleného Angkor Watu jsme dojížděli na vypůjčených kolech (za 1 dolar na den). Do Angkor Watu je možné koupit si rozmanité vstupné: buď na 1 den za 20 dolarů, na 3 dny za 40 dolarů či na týden za 60 dolarů. My jsme zvolili třídenní vstupenku s možností dělat mezi jednotlivými dny pauzy. A tak vypadal náš zdejší pobyt následovně:

první den poznávání Siam Reapu,

druhý a třetí den Angkor Wat – velký a malý okruh,

čtvrtý den „volno“ – pomoc jedné humanitární organizaci v Siam Reapu s třízením šatstva pro chudé venkovské rodiny (konečně jsme po dlouhé době dělali zase něco užitečného),

pátý den Roluos Temples (13 km na východ od Siam Reapu).

Co je to vlastně Angkor Wat? Wat znamená komplex chrámů a v tomto případě se jedná o komplex skutečně rozsáhlý, vůbec největší na světě. Také bývá označován za osmý div světa. Slovo Angkor znamená město, takže celý název v překladu „město chrámů“.

Vše začalo mýtem o bájném princi Preah Thnongovi, který žil v Indii. Potkal krásnou hadí ženu Nagaraju, do které se zamiloval a také si ji vzal. Jeho otec však nesouhlasil a prince vyhnal z Indie. Hadí žena vzala prince do vzdálených krajin, kde v rozvodněné zemi vypila všechnu vodu a postavila princi hlavní město v zemi, kterou nazvali Kambudža.

Symbol hadí ženy s mnoha hlavami můžeme pozorovat ve všech chrámech, které se datují od 8. století AD po 12. století AD.

Ale pojďme se podívat do historie. V 8. století n.l. se chopil moci král Jayavarman II., který sjednotil Khméry (obyvatele Kambodže) a založil hlavní město blízko dnešního Siam Reapu (13 km na východ)– tzv. Roluos chrámy. Tyto hinduistické chrámy nesly prvky podobné jako  na Jávě, odkud král přišel. Takže vysoké pagody stavěné z cihel, kryté omítkou s mnoha reliéfy a zdobením. Dnes toho zdobení mnoho nezůstalo, ale i tak jsou chrámy úžasným prvkem před-angkorské éry.

Další hinduistickou érou bylo přestěhování hlavního města k chrámu, který vznikl severně 6 km od Siam Reapu, na vyvýšené hoře, která tvořila dobré strategické místo. Chrám se jmenuje Phnom Bakheng a má symbolizovat mýtickou horu Meru. Ocitli jsme se v letech 889-910 n.l. V dalších letech se stavěly další menší chrámy kolem celé oblasti, až přišly velké dny celé Kambodže.

Sjednotitel říše Suryavarman II., který nechal postavit chrám Angkor Wat, který je perlou celého komplexu. Zde se je k vidění spousta reliéfů, pagod a zahrad, na které si návštěvník musí nechat alespoň půlden, aby mohl vstřebat všechnu tu moudrost vtesanou do kamene (pozor na vhodné oblečení: je nutné mít zakrytá ramena a kolena, jinak vás nepustí do horních pater Angkor Watu a nic vám nepomůže rozčilování, že jste si koupili drahou vstupenku).

Následující panovník Jayavarman VII., který rozšířil říši na všechny směry, započal poslední velké stavby celého komplexu, oblast jménem Angkor Thom, v jejímž středu je chrám Bayon - nejvýznamnější a nejkrásnější z chrámů, které sloužily jako buddhistická centra. Za této éry doznal celý komplex obrovských změn a byly postaveny mnohé monumenty tehdejší doby. Smutné je, že po smrti krále upadá nejen stavba celého komplexu, ale také se vytrácí vliv buddhismu – což mělo za následek ničení soch a rozbití mnoha Buddhových portrétů. (Buddhismus, v jiné formě, se opět vrátil a stal se hlavním vyznáním v pozdější době.)

V 15. století z dosud neznámých důvodů dochází k opuštění všech komplexů (možná hrozba tehdejšího Siamu nebo přírodní katastrofa či špatná obchodní pozice) a přesunu hlavního města do Phnom Penhu.

Všem návštěvníkům tohoto místa doporučujeme kolo a obdivovat staré chrámy buď brzy ráno anebo odpoledne od 4 hodin. V poledne je takové teplo, že je lepší dělat to, co domorodci – válet se zavěšení v lesíku v síti a spát. My jsme to vyřešili prostěradlem a vyvalením se na krásně udržovaných trávnících kolem chrámů.

Každý návštěvník by se měl připravit na neustálé pokřikování od prodejců jídla či vody nebo na malé děti, které buďto prodávají pohledy či nějaké cetky nebo po vás chtějí příspěvek na provoz školy. Také budete potkávat kapely složené z hudebníků bez končetin, kteří budou chtít prodat CD či alespoň požadovat nějaký příspěvek. Doporučujeme mít nachystané riely a dávat těm, kdo vypadají, že to potřebují (a takových je tu hodně, sociální systém tu nefunguje), ale s rozumem – např. měsíční plat učitele je v Kambodži 30 dolarů, tak ať třeba děcku nedáte jen tak do kapsy polovinu platu učitele a nenaučíte ho tím, že lepší je žebrat než studovat a pracovat...  

My jsme si vždy ráno nachystali svačinku s sebou, neboť jsme v Siam Reapu našli pekárnu, která po sedmé hodině večerní měla všechno pečivo za poloviční ceny. Taková evropská bageta nebo loupáčky na svačinu byly výborné (pekárna je severně od hotelu De la paix - 200m). Taky se vyplatí pořídit si nějakou vodu, neboť v areálu se prodává za dolar nejlevnější a v obchodech se koupí za 40 centů.

Bohužel jsme neměli moc štěstí na východ slunce ani na západ, jelikož začala deštivá sezóna a tudíž je často pod mrakem. Nicméně to neubralo na kráse tak skvěle stráveným třem dnům.

Pro naše potřeby byla třídenní vstupenka s možností pauzy ideální. Jeden den v Angkoru by byl málo, týden by byl moc, ale umíme si představit historika či archeologa, kterému by ani týden na to všechno nestačil. Chystáte-li se do Kambodži, určitě tento historický skvost nepomiňte, stojí to za to.